Válka s mloky – Čapek Karel

Seznam knih | čtenářský deník – autoři, knihy, literární díla, …

Tato kniha je antutopistický sci-fi román, který Karel Čapek napsal v polovině 30. let 20. století. Děj se odehrává na mnoha různých koutech planety, v Tichém oceánu, v různých částech Evropy, mimo jiné i v Praze. A týká se vývoje vztahu člověka k mlokům.
Mloci jsou poprvé objeveni na ostrově Tara Mosa a zpočátku jsou využíváni pouze k lovu perel. Po uveřejnění nové formy života v novinách jsou mloci podrobně zkoumáni. Postupem času začínají pracovat na vodních stavbách. Nakonec dochází k hlubokým konfliktům s lidmi, přičemž mloci ovládnou moře. Závěr knihy je otevřený a končí objevením mloka v Praze ve Vltavě.

Hlavní postavy v této knize jsou kapitán Van Toch, který mloky objeví, je dobromyslný a trochu přihlouplý, G. H. Bondy, zakladatel společnosti zabývající se mloky, pan Povondra, pracovitý a ochotný společník pana Bondyho, mloci jsou černí, slizcí a vzbuzují čtenářův odpor.
Tento Čapkův román vznikl  v době před 2. sv. válkou, kdy se zejména  v Německu rozrůstal počet přívrženců fašismu. Karel Čapek byl světově proslulý autor divadelních her a románů se společenskou tématikou, zaměřený demokraticky a humanisticky, který kritizoval všechny totalitní režimy.

Autor chtěl varovat před nebezpečím fašismu, společenskou situací, postoji lidí umožňující vznik a rozvoj fašismu – falešnost reklamních sloganů, zištnost a prodejnost novin, hlupáctví, morální rozklad základních lidských hodnot, neschopnost vlastního úsudku, ztrátu individuality, kritizoval zejména dobyvačné války, varoval před zánikem civilizace.

Ve třicátých letech sloužila Válka s mloky jako dílo odhalující pravou, ale skrytou podobu fašismu a příčin jeho vzniku, toto ukázala na srozumitelné alegorii. Čapek se snažil ve čtenáři vzbudit odpor proti fašismu a jemu podobným hnutím. Dodnes má kniha tuto funkci.

Děj se rozvíjí s minimálním množstvím postav z náhodné fantastické situace. 1. díl je dějový příběh objevení a prvního poznávání mloků lidmi. Jedná se o vyprávění plné dobrodružství, humoru, ironizace postav. 2. díl je souborem novinových zpráv a výstřižků pana Povondry. Ironizuje se zde tisk, kýčovité umění a věda. 3. díl je reportérský záznam konfliktu. Čapek využil publicistického stylu a žánrů jako např. fiktivní zprávy, referáty a “vědecké studie”, práce s detaily, výstřižky, zajímavosti, slogany, sarkasmus vůči lidem, výsměch, alegorii. Využitím různých slohových postupů dosáhl autor plastičnosti zobrazení, věrohodnosti až téměř dokonalé fikce skutečnosti – tím zvýšil naléhavost sdělení.